Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskeserialy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

TISKOVÁ ZPRÁVA: Jaroslav Dietl a Ostrava

TISKOVÁ ZPRÁVA: Jaroslav Dietl a Ostrava
26.09.2005 10:36:54 Tisková informace České televize - David Kopecký

Nedělní poledne na ČT2 bude od 2. října do 27. listopadu vyhrazeno pro dnes již kultovní seriál o dispečerovi. V letech 1971 – 1972 patřily rodinné, pracovní i muzikantské lapálie zemitého chlapíka z hornické Ostravy k nejsledovanějším pořadům. Dodnes si pamětníci žádají, aby televize Dispečera zopakovala. Zajisté můžeme pochybovat nad tématy, která jsou spjata s dobou, kdy hornictví bylo preferováno. Nejvýraznějším sdělením, i přes nános času, ale zůstávají obyčejné lidské osudy, kvalitní práce a kamarádství, které mají svou cenu dodnes.

Jaroslav Dietl začal s ostravskou televizí spolupracovat v době, kdy se z Prahy vysílala velmi populární soutěž „Hádej, hádej, hadači“, již byl autorem. Byl konec padesátých let a mezi Ostravou a Prahou ještě neexistovala spojovací retranslační trasa. A tak vznikl nápad, aby v téže době, kdy Praha vysílala Hadače“na svém okruhu, připravila Ostrava soutěžní verzi svou. Nápad se ujal a režisér Ivo Paukert prosadil do ostravského vydání „Hadače“ jako moderátora Josefa Kobra. Ten si vedl velmi zdatně a odborníci brzy dospěli k názoru, že ostravská verze je zábavnější a pro diváky přitažlivější víc než verze pražská.

V šedesátých letech pak ale psal Jaroslav Dietl prakticky jenom pro pražské studio. Obrovský divácký úspěch sklízely v té době jeho nezapomenutelné seriály „Tři chlapi v chalupě“, „Eliška a její rod“ a „Píseň pro Rudolfa III.“ Posledním ze jmenovaných seriálů se však Jaroslav Dietl příliš u nastupujícího normalizačního politického vedení nezapsal a ocitnul se na seznamu těch, s nimž televize nadále nehodlala spolupracovat.

V Ostravě se ale v téže době natáčely oblíbené operety a v nabídnutých scénářích se objevilo dílko skladatele Rudolfa Kubína „Děvčátko z kolonie“. „Když mělo dojít k realizaci,“ vzpomíná Zdeněk Havlíček,“ pečlivě jsem si scénář přečetl a zjistil jsem, že v předložené podobě je nerealizovatelný. Tohle by mohl upravit snad jenom Jaroslav Dietl,“ napadlo tenkrát Zdeňka Havlíčka. Dramaturgie pražského autora skutečně oslovila a ten se bez váhání uvolil námět zpracovat.

Opereta byla v té době považována za úpadkový žánr, ale Dietlem upravený scénář měl všechny předpoklady, aby mohl být považován za lidovou zábavou pro lid hornický. Příběh popisoval osudy kapelníka hornické dechovky a jeho kamarádů. K tomu byla přimíchána trocha lásky, peprného humoru, trocha řemeslného fortelu i chlapského přátelství…

Renomovaný autor ušil hlavní roli kapelníka přesně na míru pro ostravskou operetní hvězdu Josefa Kobra. Možná málokdo ví, že tenkrát se pro tuto roli uvažovalo o Jaroslavu Marvanovi. Následný ohlas ale potvrdil, že volba byla správná a Josef Kobr byl ten pravý.

Dietl do děje obratně připsal i osobité figurky členů havířské dechovky, v nichž zazářila řada herců – pražských i ostravských – kteří se jinak na obrazovce objevovali jenom zřídka. A tak pořad „Dispečer a děvčátko z kolonie“ poprvé představil televizní veřejnosti Karla Vochoče, Aloise Müllera, Bohuslava Čápa, Josefa Haukvice a další herce. Do role kapelníkovy dcery angažovala dramaturgie tehdy málo známou výtvarnici loutek Valerii Chmelovou, což byla volba, která se rovněž ukázala být šťastnou. Umělá jména hudebníků dechovky jako Švidrnoch, Juřica a další si Jaroslav Dietl vypsal z ostravského telefonního seznamu. Ani tuto maličkost nepodcenil.

Z původního záměru natočit původní operetu vznikl seriál, na který vzpomínají televizní diváci dodnes. Začátky ovšem nebyly tak jednoduché, jak by se zdálo. Jaroslav Dietl – přes svou vyhlášenou pracovitost – nedokázal totiž napsat najednou všech devět dílů, a tak zatímco se pilně natáčelo, seděl v hotelu a rychle psal další pokračování.

Práce měl pražský scenárista v Ostravě až nad hlavu, protože po „Dispečerovi a děvčátku z kolonie“ následovaly objednávky na další seriály - „Příběh středního útočníka“ s Jaromírem Hanzlíkem, „Velké sedlo“ s Vítězslavem Jandákem nebo soutěžní pořad „Studio U tří koníčků“.

Už bylo řečeno, že Dietl psal výhradně hercům na tělo. Dopředu přesně věděl, co je kdo schopen zahrát. Chodil pravidelně do studia, vysedával v režii, a hercům i celému štábu adresoval velmi zasvěcené připomínky.

Stejnou zkušenost s Jaroslavem Dietlem měl i režisér František Mudra , když točil „Velké sedlo“. Byl to seriál o lidech z přehrady nedaleko Ostravy a Jaroslav Dietl napsal hercům pro tento projekt opět znovu velmi čtivé texty. V průběhu natáčení však bohužel přišla z Prahy smutná zpráva, že srdce velkého autora selhalo a že Jaroslav Dietl už nikdy nic nenapíše.

Zdeněk Havlíček točil začátkem sedmdesátých let s Jaroslavem Dietlem i soutěžní seriál „Studio U tří koníčků“. Režisér navrhl, aby štáb pozval k moderování tehdy nepříliš známou Magdu Přikrylovou, hlasatelku ostravského rozhlasu. Kdo tehdy mohl vědět, že se slavný scenárista se začínající hlasatelkou sblíží natolik, že vznikne velice pěkné manželství, které Magdě a Jaroslavovi naplní dlouhá léta života?

Jaroslav Dietl měl velmi špatně vyvinutý orientační smysl. Byl třeba už celý měsíc v Ostravě, ale pořád nedovedl najít tu správnou cestu z redakce do hotelu, kde bydlel. „Obvykle jsem ho našel sedět někde na lavičce v Komenského sadech,“ dodává Zdeněk Havlíček, „a musel jsem mu ukázat, kam má jít.“ Svou milovanou Magdu si však Jaroslav Dietl v Ostravě našel zcela neomylně.

Hlavní stránka: ceskeserialy.juk.cz - Mapa stránek


Poslední modifikace 19.09.2015, 22:20:00

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace